Turistické cíle v okolí obce Chotěšov

Novodomské rašeliniště je národní přírodní rezervace při státní hranici s Německem. Nachází se zde rašelinné smrčiny, rašelinné březiny, vrchoviště s klečí a luční prameniště mezi obcemi Hora Svatého Šebestiána a Kalek. Přístupné jen po značených cestách po obvodu rezervace.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Rozměrný trojiční sloup uprostřed hlavního kadaňského náměstí vytvořil v letech 1753–55 J. Waitzmann. Vysoký trojboký hranol zdobí četné sochy a reliéfy svatých.

Po objevu léčivých účinků vody vyvěrající blízko levého břehu Ohře v Klášterci nad Ohří byla s využitím starších objektů zřízena její stáčírna (1883-1902). Poválečná devastace přivedla areál téměř k zániku, po r. 1990 rekonstrukce a rozšíření na malý balneoprovoz.

Tři zachované hrázděné domky, přilepené na vnitřní stranu hradební zdi kadaňského městského opevnění. V domech o jedné místnosti bydleli chudí obyvatelé města, např. chudí řemeslníci. Dnes jsou na soukromých pozemcích, prohlédnout si je lze pouze zvenčí.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Klášterecká radnice poprvé doložena 1604. Po požáru 1726 nahrazena novostavbou, opravenou po dalším ohni 1784. Roku 1855 zbořena, postavena nová, za čtyři roky znovu vyhořela. Současná podoba ve stylu florentské renesance z roku 1859. Dnes městský úřad.

Původně gotická radnice z přelomu 14. a 15. století, vzniklá přestavbou kupeckého domu. Dominantou je věž s kamennou helmicí, upravená 1502–20. Radní budova s pozdně barokní fasádou a dochovanou kupeckou halou, prostupující tři podlaží.

Původně renesanční stavba byla obnovena po třicetileté válce. Současný vzhled pochází z 19. století, v 70. letech 20. století nevhodná úprava oken a odstranění vížky, opraveno roku 2010. Dnes bytový objekt v soukromém vlastnictví.

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.

Kaple byla postavena pravděpodobně ve 14. stol. na městských hradbách v areálu farního kostela. V 16. stol. byla stavebně upravena (nově zaklenuta), později prošla barokní úpravou. Kaple sloužila k modlitbám Růžencového bratrstva (odtud název), později jako farní knihovna, dnes je prázdná.