Turistické cíle v okolí obce Raspenava

Původně renesanční, několikrát přestavovaný dům v jižní frontě frýdlantského náměstí. Lidové pojmenování je odvozeno od průčelí, výrazně předstupujícího před ostatní objekty. Dnes sídlo bankovní pobočky a bytové jednotky.

Klasicistní dům z roku 1796 (stavitel Josef Arnold) s bohatou štukovou výzdobou. Sídlo farního úřadu Církve československé husitské. V tomto domě v roce 1850 bydlela Božena Němcová.

Objekt z roku 1797 je typickým příkladem libereckého klasicistního domu z přelomu 18. a 19. století. Nejméně od konce 16. století do roku 1945 zde fungovala proslulá hospoda. Dům prochází po dlouhodobé devastaci od roku 2006 důkladnou obnovou.

Soubor kostela, sborového sálu a fary byl podle projektu Otto Bartninga postaven v letech 1911–12 na západním okraji města. Po roce 1945 jej převzala Českobratrská církev evangelická, areál chátral až do přelomu tisíciletí, kdy začaly nutné opravy.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Drobný předměstský domek na předměstí Frýdlantu byl postaven počátkem 19. století. Na roubené přízemí nasedá hrázděné polopatro s podstávkou, zevně obedněné. V letech 1873–1953 zde žil zemědělec Gustav Simon, tvůrce betléma se 130 pohyblivými a 50 pevnými figurkami.

Rozhledna (20 m) stojí 399 m n. m. Pův. zde stála 14 m vysoká dřevěná vyhlídková věž, r. 1890 vystav. městským Okrašlovacím spolkem. Stržena r. 1906. R. 1907 otevřena nová rozhledna. R. 1958 znepřístupněna; opravena a otevřena r. 1982 (KT Frýdlant).

Barokní zámek postavený rodem von Üchtritz v letech 1661–65, přestavěný před r. 1760. Obdélná třípodlažní budova s výrazným východním rizalitem je dnes nevyužita, v havarijním stavu.

Zřícenina astronomické observatoře postavená von Gertsdorf v roce 1807. Později sloužila jako rozhledna. Dnes pustá.

Pozůstatky mladší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 18. století na sídlo správce poplužního dvora (dnes č. p. 29). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.