Turistické cíle v okolí obce Kotel

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z roku 1762. Původně stál v Machově ulici. Odvezen do muzea v České Lípě. R. 2015 navrácení do Stráže pod Ralskem. R. 2019 rozsáhlá rekonstrukce. Od té doby sloup stojí na nynějším místě.

Sloup se sochou Panny Marie vztyčen r. 1682. R. 1726 došlo ke změně kompozice. Na sloupu umístěna socha Panny Marie se svatozáří z hvězd. Panna Marie ve volném plášti stojí na zeměkouli a šlape po hadovi a kovovém půlměsíci. Na zábradlí sochy sv. Prokopa, Jana Nepomuckého, Floriána a Šebestiána.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty a sochami sv. Jana Křtitele, sv. Františka Xaverského, sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého vznikl v letech 1720-1730. Sochařské práce provedl Franz Hemmrich z Mimoně.

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

V místech, kde stál původní smírčí kříž, stojí v současnosti jeho kopie. Originál je od r. 2023 umístěn v muzeu v Českém Dubu. Replika zhotovena z dusaného umělého kamene. Odkazuje na jeho estetickou, historickou i společenskou funkci. R. 1966 zapsán do seznamu kulturních památek.

Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy, doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí.