Původně zřejmě románský kostel, písemně doložený poprvé 1355, sloužil snad jako svatyně staré osady, vedle níž vysadil Přemysl Otakar II. nejsevernější královské město Čech. Silně poškozen mnoha požáry, řadu desetiletí v ruinách. Od roku 1572 hlavní hřbitovní kostel města.
Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.
Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).
Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).
Pozdně barokní kostel z let 1783–85 (projekt J. J. Kunze) na výšině nad centrem Andělky vedle hřbitova. Půdorys lodi a presbytáře nevylučuje využití starších konstrukcí, vzhledem k dobrému stavu vnějších i vnitřních omítek nebylo možno provést patřičný průzkum.
Novogotický kostel postaven r. 1896. Hodnotná, stylově výrazná sakrální stavba, dochovaná v původní podobě. Hladce omítnutá stavba obdélného půdorysu s polygonálním závěrem. V průčelí předsazena hranolová věž zakončená jehlancovou střechou, lucernou a makovicí. Kostel památkově chráněn od r. 2005.
Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Liberec I - Staré Město
Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.
Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí
Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.
Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.
Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.
kostel sv. Barbory 
