Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Původně evangelický kostel vystavěný r. 1833, přestavěn pseudogoticky r. 1892. V současnosti místo bohoslužeb Československé církve husitské a Jednoty bratrské a rovněž využíván ke koncertům vážné hudby.

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Rozlehlá budova s hrázděným patrem pochází zřejmě ze 17. století, dnešní podobu jí dala přestavba na přelomu 18. a 19. století a oprava koncem 20. stol. Ve II. polovině 17. století zde vykonával kovářské řemeslo Andreas Stelzig, vůdčí postava snah o zlepšení podmínek rolníků na frýdlantském panství.

Na místě několika starších dřevěných věží byla postavena podle projektu architekta Hemmricha roku 1907 dnešní kamenná rozhledna. K ní byla přiložena roku 1936 současná chata.

Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Pískovcová kašna s měděnou sochou labutě, která se chystá vzlétnout z podstavce, pročleněného různými mořskými plody, zdobí od roku 1710 horní konec náměstí Neustadt (Nové město) ve východní části historického jádra města. Autorem je jeden ze soudobých žitavských sochařů, Anders nebo Jäch.

Stavbu lázní dle projektu P. P. Branga financovala liberecká spořitelna jako připomínku 50. výročí vlády Františka Josefa I. v letech 1900–02. Po dokončení bazénu na Tržním náměstí a zejména po roce 1990 zchátraly, nyní (léto 2013) je dokončována obnova pro galerijní účely.

Lázeňský komplex, r. 1760 postaveny první stavby (Kristian Filip Clam-Gallas). Postupně přistavěny další budovy. Koncem 18. stol. vybudován lázeňský park. R. 1800 postavena promenáda a empírový zámeček. R. 1836 získán statut léčivých lázní. R. 1847 postavena kolonáda. R. 2000 a 2006 rekonstrukce.

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Liberecký zámek vznikl postupným vývojem v 16. - 19. stol. z panského dvora na jihovýchodním okraji někdejšího poddanského městečka. Rezidenční funkci ztratil v 19. stol., od té doby vystřídal různé účely, dnes prázdný předmět majetkových spekulací.