Turistické cíle v okolí obce Horní Vítkov

Usedlost z počátku 19. století sestává z obytného domu s hrázděným patrem a celohrázděné průjezdní stodoly. Oba objekty od sebe odděluje cesta do nedaleké Saně. Zejména stodola je unikátně dochovaný hospodářský objekt v rámci českého pohraničí.

Tři hrázděné domky z let 1678–81, považovány za nejstarší dochované domy v Liberci. Sloužily zejména soukeníkům, v jednom z nich byla krčma "U Města Petrohradu". O jejich záchranu se v 70. letech 20. stol. zasloužila sousední SPŠ stavební.

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.

Sídlo textilního magnáta Theodora von Liebieg s prvky histor. slohů smíšenými se secesí vzniklo ve třech etapách v l. 1897–1904 podle projektů A. Bürgera, W. Moldheima a J. Schmeissnera. Po konfiskaci mateřská škola, dnes slouží reprezentaci města.

Vybudování moderní vodárenské soustavy umožnil městu Žitavě odkaz senátora Philippa Ferdinanda Adolpha Justa (†1868), z jehož výnosu byl postaven velký zemní vodojem na návrší u nádraží, na jehož čelo byl umístěn Lví relief z někdejší Tkalcovské brány (1869). Později ho doplnil věžový vodojem.

Asi 200 m široká šíje pahorku, obtékaného téměř dokola říčkou Smědou, byla prokopána nejprve železniční tunelem, později přívodním kanálem vodní elektrárny, umístěné severozápadně od něj. Na ni navazuje malá přehrada z roku 1922, kde začíná přívodní kanál elektrárny ve Vísce.

Průtočná vodní elektrárna na pravém břehu Smědé, postavená v letech 1918–22. Napájena přívodním kanálem z přehrady pod elektrárnou Harta (viz heslo). Celkový instalovaný výkon tří původních turbin činí 500 kW. Po povodni 2010 rekonstrukce regulační techniky a rozvaděčů.

Přehrada vystavěná v letech 1902 – 1905 "Vodním družstvem k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy" podle projektu Ing. Intze z Cách a dr. Lepply z Berlína.

Přehrada Fojtka je jednou z pěti retenčních nádrží v podhůří Jizerských hor. Byla postavena z lomového kamene počátkem 20. stol. Projekt vypracoval prof. Ing. Dr. Otto Intze z Cách. Nádrž je využívána i k rekreaci.

Základní kámen stavby byl položen 27.6.1903. Stavba ukončena v červnu 1904 a kolaudace proběhla v srpnu 1904. Harcovská přehrada je první údolní nádrž postavená v Čechách. Vystavěna z dekorativní žuly, vč. ozdobných věžiček.

Nejmenší a nejméně známá z jizerskohorských přehrad leží na Albrechtickém potoce v západním podhůří. Pochází z let 1904-1906 stejně jako přehrada Fojtka v sousedním Mníšku. První na našem území s hrází vyzděnou z lomového kamene, projekt prof. Ing. Otto Intze z univerzity v Cáchách.

Přehrada postavena v letech 1906–1909 dle projektu prof. Otto Intzeho na Mšenském potoce. Kamenná hráz délky 425,5 m chrání díky dvěma štolám před povodněmi na obou zdrojnicích Lužické (Bílé) Nisy. V letech 1998–2000 sanace podloží podzemní štolou.