Turistické cíle v okolí obce Horní Vítkov

Ojedinělý vesnický orloj vznikl v letech 2007-2008 původně v nevyužívané trafostanici v Kryštofově Údolí z iniciativy Martina Chaloupky. Po 15 letech byl pro neshody s novým vedením obce na podzim 2023 demontován a umístěn na věž hasičské zbrojnice v sousedních Žibřidicích jako dar obci Křižany.

Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.

Budova divadla, vybudovaná v letech 1881–83 podle projektu z dílny vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera. Hlavní opona je od rakouského malíře Gustava Klimta, předního představitele tzv. vídeňské secese.

Pozůstatky jednoho ze tří zdejších manských sídel v dnešním domě č. p. 194, obytném stavení hospodářského dvora u kostela. Do 20. let 17. století královské léno přešlo za Albrechta z Valdštejna na majitele Frýdlantu, od roku 1655 jejich přímým majetkem. Od roku 1926 soukromý majetek.

Podstávkový patrový dům s částečně zděným přízemím a vysokými bedněnými štíty sloužil od konce 18. století jako obytné stavení zemědělské usedlosti. Její ostatní stavby zanikly po roce 1945, dům sám je prázdný a silně zchátralý.

Původně renesanční, několikrát přestavovaný dům v jižní frontě frýdlantského náměstí. Lidové pojmenování je odvozeno od průčelí, výrazně předstupujícího před ostatní objekty. Dnes sídlo bankovní pobočky a bytové jednotky.

Klasicistní dům z roku 1796 (stavitel Josef Arnold) s bohatou štukovou výzdobou. Sídlo farního úřadu Církve československé husitské. V tomto domě v roce 1850 bydlela Božena Němcová.

Objekt z roku 1797 je typickým příkladem libereckého klasicistního domu z přelomu 18. a 19. století. Nejméně od konce 16. století do roku 1945 zde fungovala proslulá hospoda. Dům prochází po dlouhodobé devastaci od roku 2006 důkladnou obnovou.

Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.

Raně barokní fara z r. 1672 byla postavena tehdejším majitelem panství Lemberk (Christoph Rudolf von Breda) v rámci obnovy žibřidického kostelního areálu. Po r. 1945 přestala plnit svou funkci a byla pronajata k bydlení. Nyní v majetku obce, památkově chráněna.

Budova fary pochází z počátku 18. stol. Koncem 19. stol. opatřena neorenesanční fasádou. V zahradě sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829, přenesena sem z obce Rádlo roku 1966.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.