Turistické cíle v okolí obce Liberec XV - Starý Harcov

Pomník v podobě nakupených balvanů s pamětní deskou, která připomínala výstup básníka Theodora Körnera na Smrk 16. 8. 1809, byl poničen po roce 1945. Do původní podoby upraven v souvislosti s výstavbou současné rozhledny a opatřen novou deskou s českým překladem nápisu.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

Sypaná hráz na Bílé Desné, plánovaná jako část soustavy přehrad na úbočích Jizerských hor, budované po povodni 1897. Krátce po dokončení se 18. 9. 1916 vinou nekvalitní stavby protrhla a způsobila největší katastrofu svého druhu v českých zemích.

Původně renesanční budovu radnice v Českém Dubu z roku 1565 zásadně poznamenala přestavba v duchu historizující secese v letech 1905–07. Dodnes sídlo městské správy.

Chrastavská radnice prošla od svého vzniku v 16. století řadou úprav. Poslední velká rekonstrukce, provedená poč. 21. století, respektovala vnější novorenesanční fasády, rozšířila budovu do bývalého dvora a obnovila věžici.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

19,5m vysoká věž je součástí komplexu restaurace a penzionu "V Trnčí". Místo je vhodné zejména k cykloturistickým výletům.

Vratislavice nad Nisou jsou od r. 1980 součástí Liberce a od r. 1991 městskou částí tohoto statutárního města. Rodný dům automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche (1875-1951) vlastní od r. 2011 společnost ŠKODA-AUTO, která tu r. 2016 zpřístupnila veřejnosti muzejní expozici.

Rozlehlou novorenesanční stavbu podle projektu Gustava Sacherse si nechal postavit textilní magnát Franz Schmitt s využitím staršího panského dvora v údolí Ještědky v letech 1873–4. Od roku 1950 je zde domov důchodců, přístupný rozsáhlý park.

Větrný mlýn postavil v letech 1842–1843 tesař a mlynář Josef Scholze. Mouku mlel mlýn do 70. let 19. století, v r. 1890 skončilo sejmutím křídel i šrotování. Poté sloužil mlýn jako seník. V 90. letech 20. stol. byla zchátralá budova obnovena jako rekreační objekt.

Z přechodů přes Jeřici v Chrastavě byly nejzajímavější dvě konstrukce z přelomu 19. a 20. stol.: silniční most se secesním dekorem pod farním kostelem (zničen povodní 2010) a lávka s horními obloukovými nosníky o několik set metrů po proudu od něj.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.