Turistické cíle v okolí obce Liberec VI - Rochlice

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.

Kamenná rozhledna, 869 m n. m., 26 m. Na vyhlídku byla upravena 50 m vzdálená vrcholová skála již r. 1885. Kamenná věž postavena r. 1905 společně s turistickou chatou (arch. R. Hemmrich) Horským spolkem pro Jablonec a okolí.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Ojedinělý vesnický orloj vznikl v letech 2007-2008 původně v nevyužívané trafostanici v Kryštofově Údolí z iniciativy Martina Chaloupky. Po 15 letech byl pro neshody s novým vedením obce na podzim 2023 demontován a umístěn na věž hasičské zbrojnice v sousedních Žibřidicích jako dar obci Křižany.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.

Budova divadla, vybudovaná v letech 1881–83 podle projektu z dílny vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera. Hlavní opona je od rakouského malíře Gustava Klimta, předního představitele tzv. vídeňské secese.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Klasicistní dům z roku 1796 (stavitel Josef Arnold) s bohatou štukovou výzdobou. Sídlo farního úřadu Církve československé husitské. V tomto domě v roce 1850 bydlela Božena Němcová.

Objekt z roku 1797 je typickým příkladem libereckého klasicistního domu z přelomu 18. a 19. století. Nejméně od konce 16. století do roku 1945 zde fungovala proslulá hospoda. Dům prochází po dlouhodobé devastaci od roku 2006 důkladnou obnovou.

Raně barokní fara z r. 1672 byla postavena tehdejším majitelem panství Lemberk (Christoph Rudolf von Breda) v rámci obnovy žibřidického kostelního areálu. Po r. 1945 přestala plnit svou funkci a byla pronajata k bydlení. Nyní v majetku obce, památkově chráněna.