Turistické cíle v okolí obce Novina

Hřbitovní kostelík vznikl na severním okraji Českého Dubu jako luterský před rokem 1590. Barokní obnova roku 1681, ze 17.–18. století pochází většina vnitřního zařízení. Obklopen fungujícím hřbitovem s řadou sepulkrálních památek.

Pozdně gotický kostel z let 1488–1500 si postavil žitavský tkalcovský cech u západní brány do města. Stavbu postihla řada pohrom, zejména za třicetileté války, současná podoba je výsledkem opravy roku 1889. Obklopen hřbitovem s řadou historických náhrobníků (nejstarší dochovaný 1580).

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Původně zřejmě románský kostel, písemně doložený poprvé 1355, sloužil snad jako svatyně staré osady, vedle níž vysadil Přemysl Otakar II. nejsevernější královské město Čech. Silně poškozen mnoha požáry, řadu desetiletí v ruinách. Od roku 1572 hlavní hřbitovní kostel města.

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Farní kostel v Českém Dubu je poprvé připomínán roku 1291. Současná podoba pochází převážně z úprav po požárech v 17. století. Stavba pozoruhodné délky prorostla i hradební zdí města. Dnes obtížně přístupná v uzamčeném dvoře děkanství.

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).

Dominantou horské obce Bedřichov je kostel sv. Antonína, náležející k římskokatolické farnosti, děkanství Jablonec nad Nisou. Byl postaven v letech 1930 -1932 a v poslední době opraven.

Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí

Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.