Turistické cíle v okolí obce Novina

Měřítkem drobný sloup se sochou Immaculaty stojící na srpku měsíce stojí zřejmě od 18. století na severní návsi (křižovatce cest do Jítravy a k rozcestí Trávník). Zřejmě se jedná o dílo místního umělce. Sloup byl nedávno opraven.

Mariánský sloup z roku 1732 v jihozápadní části chrastavského náměstí pochází údajně z dílny M. B. Brauna. Mohutný sokl nese kromě titulní plastiky i čtyři anděly a osm světců.

Barokní morový sloup na náměstí v Českém Dubu pochází z roku 1723. Pannu Marii doprovázejí sochy morových světců Františka Xaverského a Rocha, dále svatých Floriána a Jana Nepomuckého.

Honosné novorenesanční mauzoleum si nechala postavit rodina textilního magnáta Schmitta, která výrazně ovlivnila vývoj města v 19. a poč. 20. století. Dnes prázdná zanedbaná centrální kaple nad kryptou je zdobena sochami F. Schwarze.

Hrádek na vrcholu Mazova horka byl pravděpodobně opěrným a strážním bodem komendy v Českém Dubu. Podle archeologických nálezů jde lokalitu z 14. a 15. století. Na vrcholové plošině pravděpodobně stála podle archeologického výzkumu podsklepená roubená či hrázděná stavba.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Stavba složitého vývoje byla postupně baštou českodubského opevnění, zámeckou a špitální kaplí a špitálem. Dnes chátrající dominanta jižního hradebního okruhu.

Kamenná mohyla s pamětní deskou na západní stráni Ještědu připomíná havárii dvoumotorového vojenského letadla s delegací leteckých konstruktérů z 20. srpna 1948, kdy po nárazu za zhoršeného počasí v troskách zahynulo pět ze šesti přítomných na palubě.

Průmyslové museum, založené roku 1873, získalo v letech 1897–8 novou budovu podle projektu Fr. Ohmanna. Objekt byl postaven jako spojení staveb v několika stylech. Dominuje mu replika věže staré liberecké radnice.

Muzeum betlémů a hraček v Žibřidicích vystavuje od prosince 2023 exponáty ze soukromého majetku Martina Chaloupky z Kryštofova Údolí, kde byly původně též vystaveny. Po neshodách s novým vedením obce je získala darem obec Křižany, jejíž jsou Žibřidice místní částí.