Turistické cíle v okolí obce Šumburk nad Desnou

nebo vyberte

Šumburk nad Desnou

Liberecký kraj,  Jablonec nad Nisou  (JN)
Nalezeno celkem 157 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel ThDr. Karla Farského
508.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
Původně evangelický kostel vystavěný r. 1833, přestavěn pseudogoticky r. 1892. V současnosti místo bohoslužeb Československé církve husitské a Jednoty bratrské a rovněž využíván ke koncertům vážné hudby.
 Královka
859.0 m. n.m.
Nekras
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Hrabětice
Na místě několika starších dřevěných věží byla postavena podle projektu architekta Hemmricha roku 1907 dnešní kamenná rozhledna. K ní byla přiložena roku 1936 současná chata.
 Kristiánov
800.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Bedřichov
Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.
 Liška, Medvěd, Ovce a Horník
780.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Rokytnice nad Jizerou-Dolní Rokytnice
Skupina vyhlídkových konstrukcí na vrchu Stráž u Rokytnice nad Jizerou zbudována v letech 2020-2021 podle plánů libereckého ateliéru Mjölk. Parametrům rozhledny odpovídá nejvyšší vyhlídka Horník na západním okraji hřebenu. Výhledy na hřebeny Krkonoš.
 Loukov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Loukov
Tvrziště leží na rozeklaném pahorku. Dle arch. nálezů byla lokalita osídlena od 14. do 16. století. V rozmezí let 1368–1437 byl Loukov v majetku pánů z Lemberka, poté Jana z Milkovic. Později bylo připojeno k semilskému panství Hrádeckých z Hrádku. První zmínka o tvrzi je až z r. 1654.
 Loupežnická jeskyně
490.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Raspenava
Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.
 Maják Járy Cimrmana
803.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Příchovice
Pravděpodobně nejvýše položený maják na světě prezentovaný jako vize Járy Cimrmana. Rozhledna leží 785 m nad mořem a vyhlídková plošina v 803 m n. m. Dřevostavba z borového dřeva s dubovým schodištěm. V základech věže je muzeum Járy Cimrmana.
 Malá Skála
326.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Malá Skála
R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.
 Malý Rohozec
zámek, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Turnov
Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.
 Mariánské (Svaté) schody
Mariánská Hora
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Albrechtice v Jizerských horách
Na 300 schodů z nahrubo otesaného žulového kamene v prudkém kopci. Mariánské schody byly vybudovány osadníky pro snazší dostupnost údolí Bílé Desné.
 Masarykova vyhlídka
497.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Bítouchov
Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.
 Maxovská křížová cesta s pramenem
750.0 m. n.m.
Seibtova křížová cesta
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Horní Maxov
Zastavení křížové cesty byla postavena r. 1840 Antonem Seibtem. Její sloupky lemovaly cestu směřující přes Slovanku (dříve Seibtův vrch) k lesní Seibtově studánce. Již kolem r. 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách. Obnovena byla v letech 2011-2013 a provází ji naučná stezka.