Turistické cíle v okolí obce Bedřichov

Až 7 m metrů vysoký vodopád na Černém potoce přepadávající přes velký balvan do nehluboké tůně. Jedná se o nejvyšší vodopád v Jizerských horách. Nyní je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (památka UNESCO).

Hájený potok pramení pod vrcholem nejvyšší hory Jizerských hor na české straně, na Smrku. Na středním toku se prodírá strmou skalní soutěskou a vytváří řadu kaskád a menších vodopádů, přičemž tvoří hranici rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO.

Vodopády Bílé Desné se nacházejí asi jen 300 metrů nad poslední budovou města Desná, avšak již na katastru Mariánské Hory. Vynikají v celostátním měřítku vysokým průtokem vody.

Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.

Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.

Méně známé jizerskohorské vodopády na Jelením potoce ve stráni nad Josefovým Dolem. Leží mimo značené turistické stezky.

Pramen Vratislavické kyselky objevil r. 1862 náhodně Karl Skollaude při hloubení studny pro bělírnu látek. Později zřídil malé lázně. Od r. 1894, kdy voda získala osvědčení o léčivosti, byla stáčena do lahví s přestávkami do r. 2004. Zchátralý provoz od r. 2018 obnovuje nový majitel.

Výklenková kaplička vystavěna na obecní náklady r. 1860. Drobná, zděná, omítnutá památka. Hlavní průčelí s půlkruhově zaklenutou nikou lemují nárožní pilastry. Sedlová střecha vyskládaná plechovými šablonami. Na vrcholu jednoduchý železný kříž. Kaplička je v seznamu chráněných památek od r. 1995.

Zřícenina větrného mlýna na vrchu Vysoký, který byl od roku 1866 používán jako obydlí. Roku 1868 byl bouří těžce poškozen a od roku 1880 se připomíná jako ruina. Po roce 1897 byl mlýn přestavěn na rozhlednu s restaurací v přízemí. Nyní již ve zříceninách, trvale uzavřeno.

nikátně zachovaný soubor staveb vzniklých v 17.–19. století pro potřeby správy a hospodářského provozu frýdlantského zámku v jeho širším okolí. Do poloviny 20. století měly vlastní řadu popisných čísel, odlišenou od ostatního města písmeny ZO (původně SB). Dnes většinou soukromé.

Pivovar byl postaven při frýdlantském hradu přibl. r. 1558. Ve 30. l. 20. stol. nechali Clam-Gallasové pivovar nákladně rozšířit. R. 1948 byl pivovar znárodněn a r. 1949 byl uzavřen. Od r. 2004 sloužil za sklad zeleniny. R. 2011 koupen Markem Vávrou, po rekonstrukci r. 2012 bude obnoven jeho provoz.

Kamenný obloukový viadukt na trati Liberec - Tanvald - Kořenov někdejší RGTE (Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha), který přímo navazuje na tanvaldské zhlaví stanice Smržovka. Postaven r. 1894, dlouhodobě chátral, v posledních letech postupně opravován.