Turistické cíle v okolí obce Vejprty

Vrcholek hory ve střední části Krušných hor na saském území. Pod vrcholkem opuštěný lom s pozoruhodným sloupkovým čedičem uspořádaným do vějíře.

Nevelká jednoduchá rozhledna na Holém vrchu nad obcí Okounov byla postavena na podzim 2022 z iniciativy místního obecního úřadu. Od kolaudace v dubnu 2023 je volně přístupná veřejnosti.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1992 pro ochranu historického jádra někdejšího českého centra těžby stříbra v Krušných horách. Kromě významných solitérů (viz jednotlivá hesla) zahrnuje řadu měšťanských domů s renesančními jádry. Od r. 2019 součást památky UNESCO.

Kaple na jihozápadním úpatí Mědníku byla postavena roku 1937 nákladem měděneckého starosty Voita jako poděkování za zmírnění nezaměstnanosti v obci získáním zakázky pro jeho tkalcovnu perliček (Perlweberei). Po II. světové válce vyrabován interier, stavba obnovena po roce 1990.

Kapli nechal postavit František Julius syn vévody ze Sachsen-Laenburgu, jehož otec r. 1665 koupil panství od hraběte Šlika. Kaple zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie málem nepřežila dobu po roce 1945, v září 1994 se však dočkala znovuzrození.

Klasicistní kaple, postavená roku 1778 na místě dřevěné stavby, zničené požárem roku 1642. Uzavřena 1783, o 20 let později znovu otevřena. Obnovena po požáru 1873, zatím poslední oprava dokončena 1993. Vnitřní zařízení z doby obnovy po požáru. Jedna z mála dochovaných budov původního Brotmarktu.

Pozdně barokní kaple byla r. 1770 postavena ze sbírek věřících u hlavní cesty na Ostrov na dolním konci města. Roku 1917 přenesena do dnešní polohy na stráni nad bývalým nádražím. Z původního poměrně bohatého zařízení byla značná část rozkradena či zničena.

Barokní kaple postavená vysoko nad městem roku 1734, původně tvořila jednu z dominant města. Koncem 30. let 19. století k ní byl přistavěn rozměrný obytný dům, zdemolovaný v polovině 20. století. Většina barokního vnitřního zařízení se nedochovala.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

Rozhledna (17 m, 1244 m n. m.) stojí na místě dřevěné věže (1817), kterou nahradil v l. 1838–68 vyhlídkový gloriet. R. 1880 postavena Krušnohorským spolkem nejprve dřevěná a poté kamenná rozhledna (r. 1884). R. 1893 přistavěn hostinec, postupně rozšířen. Po r. 1989 chátrá. Od r. 2005 v rekonstrukci.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.