Turistické cíle v okolí obce Vejprty

nebo vyberte

Vejprty

Ústecký kraj,  Chomutov  (CV)
Nalezeno celkem 78 záznamů, 7 / 7 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 vápenka
890.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Kovářská
Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.
 vodní nádrž Kadaň
290.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kadaň
Vodní nádrž Kadaň je přehradní nádrž na řece Ohři u města Kadaň z let 1966-1971. Její hráz o délce 104 m, šířce 5 m a výšce 14 m vytvořila přehradní jezero o rozloze 67 ha a maximální hloubce 11 m. Malá vodní elektrárna se nachází v objektu na pravé straně hráze.
 vodní nádrž Myslivny
958.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Boží Dar
Nevelká vodní nádrž Myslivny v sousedství Božího Daru je nejvýše položenou vodárenskou nádrží na českém území. Byla vybudována v letech 1952-1959 pro zásobování oblasti Jáchymov-Ostrov pitnou vodou. Vzhledem k jejímu účelu leží její břehy v ochranném pásmu a nejsou přístupné.
 vodní nádrž Přísečnice
733.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Kryštofovy Hamry
Krušnohorská vodní nádrž Přísečnice vybudována v letech 1969-1976 jako zásobárna pitné vody pro města a obce okresů Most, Chomutov a Louny, tedy oblast severočeské hnědouhelné pánve. Hráz vytváří jezero o rozloze 362 ha při průměrné hloubce 50 m. Břehy leží v nepřístupném ochranném pásmu.
 železárna
815.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, příležitostně, Ústecký kraj, Kovářská
Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.
 železniční most
300.0 m. n.m.
most, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Klášterec nad Ohří
Most postaven s prodloužením hlavní trati Buštěhradské dráhy do Chebu (1870). Aby mohly být obě ocelové konstrukce stejně dlouhé odtesána levobřežní skála. Při elektrisaci trati (2005) byla na původní spodní stavbu osazena nová nosná spřažená konstrukce.