Turistické cíle v okolí obce Výsluní

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Románský kostel v západní části náměstí 1. máje. První zmínka je z roku 1281. Ve druhé polovině 15. století zahrnut do palácové zámecké stavby. V 16. století renesanční úpravy. Později sýpka, skladiště. Koncem 20.století kostel otevřen pro veřejnost.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Kostel slouží jako poutní místo a konání procesí. Stojí na místě gotické poutní kaple o níž není znám rok založení.První zmínka o kapli je z roku 1592.Velká přestavba proběhla v druhé polovině 18.stol. 9.10.1999 vysvěcena soška Květnovské Madony.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Vesnice Malý Háj byla osídlena přistěhovalci z Vestfálska v 16. století. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven prý za podpory císaře Josefa II. a vysvěcení se mu dostalo roku 1791. V devadesátých letech uplynulého století byl opraven.

Poslední článek barokně-rokokové proměny Klášterce představuje hřbitovní areál s mariánským kostelem z l. 1743–60 podle projektu J. K. Kosche a márnicí z l. 1764–5 od téhož autora. Na hřbitově dochovány četné pozoruhodné náhrobky z 19. a 20. století.

Děkanský kostel je dominantou Kadaňského náměstí Míru. Je umístěn v jihozápadním koutu náměstí jako hlavní sakrální objekt královského města. Zmiňován již v roce 1186. Současný stav reflektuje pozdně barokní přestavbu původně gotického kostela.

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.

Původně luteránský kostel z let 1592–1600 na místě dřevěné stavby z pol. 16. stol. Po rekatolizaci hřbitovní, 1713 přistavěna věž. Vyhořel 1786, obnoven 1804. Hřbitov zrušen 1883. Od roku 1950 pronajat pravoslavným, po roce 1990 opravena fasáda.

Pozdně gotický kostel z konce 15. století, pravděpodobně dílo Andrease Günthera z Chomutova. Leží u staré obchodní cesty do Lipska. Objekt nikdy nebyl dostaven. Původní záměr svojí rozlehlostí a rozměry zřejmě přesáhl možnosti a význam lokality.