Turistické cíle v okolí obce Výsluní

nebo vyberte

Výsluní

Ústecký kraj,  Chomutov  (CV)
Nalezeno celkem 134 záznamů, 8 / 12 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 radnice
315.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Klášterec nad Ohří
Klášterecká radnice poprvé doložena 1604. Po požáru 1726 nahrazena novostavbou, opravenou po dalším ohni 1784. Roku 1855 zbořena, postavena nová, za čtyři roky znovu vyhořela. Současná podoba ve stylu florentské renesance z roku 1859. Dnes městský úřad.
 radnice
845.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Měděnec
Původně renesanční stavba byla obnovena po třicetileté válce. Současný vzhled pochází z 19. století, v 70. letech 20. století nevhodná úprava oken a odstranění vížky, opraveno roku 2010. Dnes bytový objekt v soukromém vlastnictví.
 radnice
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Březno
Pozdně empírová stavba z roku 1833 nahradila starší radnici, jejíž stavba byla povolena roku 1592. Uzavírá na severu torzo náměstí, v jehož středu stojí mariánský sloup z roku 1698 s mladšími doprovodnými sochami.
 radnice
300.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Kadaň
Původně gotická radnice z přelomu 14. a 15. století, vzniklá přestavbou kupeckého domu. Dominantou je věž s kamennou helmicí, upravená 1502–20. Radní budova s pozdně barokní fasádou a dochovanou kupeckou halou, prostupující tři podlaží.
 Rokle
344.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Rokle
Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.
 Růžencová kaple (sv. Kateřiny)
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kadaň
Kaple byla postavena pravděpodobně ve 14. stol. na městských hradbách v areálu farního kostela. V 16. stol. byla stavebně upravena (nově zaklenuta), později prošla barokní úpravou. Kaple sloužila k modlitbám Růžencového bratrstva (odtud název), později jako farní knihovna, dnes je prázdná.
 Sfingy u Měděnce
790.0 m. n.m.
přírodní památka
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kamenné
Sfingy jsou přírodní památka v Krušných horách na katastru Kamenné, místní části obce Měděnec. Předmětem ochrany jsou až 15 metrů vysoké ortorulové útvary vzniklé ve čtvrtohorách. Skalní útvar byl pojmenován podle egyptské sfingy, kterou svým tvarem připomíná.
 Skřivánčí vrch
460.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Málkov
Ocelová rozhledna (16 m, 460 m n. m.) postavena v l. 2010–2011 a slavnostně otevřena 16. června roku 2011. Rozhledna stojí na Skřivánčím vrchu mezi obcemi Málkov a Zelená. Výhled z ní je jak na Krušné hory tak na hnědouhelný revír s elektrárnami Tušimice a Prunéřov.
 Šlikovský dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kadaň
Měšťanský dům, v jádru gotický, z počátku 15. století. Dvorní křídlo bylo postaveno v polovině 16. století. Velká vstupní síň je renesanční. V klasicismu vzniklo v interiéru nové schodiště a v roce 1886 dům získal novogotickou fasádu. Dnes slouží budova pro potřeby města.
 sloup Nejsvětější Trojice
370.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Kadaň
Sloup nad cestou mezi Roklí a Úhošťany, nad levým břehem Úhošťanského potoka. Postaven roku 1824. V současné době ohrožen rozpadem podstavce.
 sloup Nejsvětější Trojice
320.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Klášterec nad Ohří
Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1698 na náměstí Dr. E. Beneše v Klášterci n. Ohří má na soklu sochy Immaculaty, sv. Anny a sv. Josefa. Obklopuje ho balustráda se sochami sv. Františků Serafínského a Xaverského, Antonína a Jana Nepomuckého.
 sloup s Pietou
767.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Vejprty
Barokní sloup s plastikou Piety stál od roku 1726 u hřbitovního kostela sv. Mikuláše v Přísečnici. V rámci likvidace města byl přenesen k lesnímu hřbitovu ve Vejprtech a umístěn jižně od vstupního prostranství. Zřejmě se jedná o práci sochaře z blízkého okolí.