Turistické cíle v okolí obce Liščí

Mohutný kostel ve Starých Křečanech postavil v letech 1736-41 podle vlastních plánů Johann Georg Aichbauer. Později vznikla fara, márnice a ohradní zeď hřbitova s křížovou cestou. Zanedbaný areál prochází v posledních letech zajišťovacími opravami.

Na místě původního kostela z pol. 14.stol. byl postaven kostel barokní, jehož výstavba započala r. 1754. Věž vystavěna r.1777 a schodiště se sochami a velkým kamenným křížem, vedoucí z náměstí ke kostelu, přistavěno v l.1816 – 1818.

Novogotický farní kostel v Dolní Poustevně byl postaven v letech 1854–55. Část zařízení z někdejší barokní kaple. Dnes sídlo farnosti pro západní část Šluknovského výběžku.

Pozdně barokní kostel s prvky barokního historismu na místě starší stavby v dominantní poloze nad centrem dlouhého ulicovkového města.

Kostel v Lipové stojí na místě stavby, připomínané 1364. Dnešní budova pochází z let 1691–93 (B. Hill), dokončena 1781 (věž). Součástí komplexu je bývalý hřbitov s výrazným pomníkem padlých z I. světové války.

Velký barokní farní kostel ve Šluknově nahradil v letech 1711–1722 původní stavbu, připomínanou poprvé roku 1346. Obklopují ho pozůstatky hřbitova s několika dochovanými náhrobky, východně od něj fara s hospodářským dvorem.

Velký empírový kostel v Království u Šluknova byl postaven v letech 1844–48 a vybaven soudobým zařízením. Je dokladem prudkého rozvoje výběžku v I. polovině 19. století v souvislosti s textilním a strojírenským průmyslem.

Křížová cesta v Království byla vybudována na Kamenném vrchu v roce 1859 podle vzoru křížové cesty ve Šluknově, která je o sto let starší. V roce 1909 byla doplněna o kapli Bičování Krista. Areál byl rekonstruován po roce 2010 a od roku 2014 je kulturní památkou.

Křížovou cestu založil v r. 1855 Ambrož Hille. Tvořilo ji 13 zastavení, později doplněných dvěma kaplemi. Zchátralá křížová cesta na Křížovém vrchu byla obnovena v letech 1997-2000, avšak bez obou kaplí, po nichž zůstaly jen zbytky zdiva. Památkově nechráněno.

Zaniklý hrad postavený kolem roku 1300 v souvislosti s pány z Michalovic sloužil pravděpodobně jako strážní a obranný k obchodní stezce. Zanikl kolem roku 1444.

Barokní zámek postavil v l. 1737–39 Leopold A. Salm-Reifferscheid (arch. G. Costa). R. 1891 se stal majetkem rodu Thun-Hohensteinů, r. 1924 JUDr. J. A. Růžičky. R. 1948 byl zestátněn (domov důchodců). Od r. 1970 chátral. R. 2011 odkoupen spol. Via Tempora Nova o.s. a byla zahájena jeho rekonstrukce.

Zaniklý renesanční zámek byl postaven patrně po r. 1566 Janem ze Šlejnic. Po stavbě nového zámku v l. 1737-39, který dal postavit Leopold Antonín Salm-Reifferscheid, byl starý zámek upraven na byty, sýpku a pivovar. Po 2 sv. válce postupně zcela zchátral, zanikl při demolici v 70. l. 20. stol.