Turistické cíle v okolí obce Lipová

Pila poprvé zmiňována v roce 1547. V letech 1646 až 1848 majetek Puttrichů, poté v rukou Dreßlerů do roku 1891. Mlýn poškozen povodní v roce 1927. Mletí zastaveno v roce 1922, dřevovýroba v roce 1982.

Významné ukázky architektury I. poloviny 20. století spojují osoby textilního továrníka Josefa Franze Palmeho a drážďanského architekta Hanse Richtera. Na přelomu 20. a 30. let vznikly díky jejich spolupráci v Krásné Lípě krátce po sobě funkcionalistická tovární hala a vila v tomtéž stylu.

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m. Přístupné jsou skalní vyhlídky v bezprostředním okolí.

Velký rybník je přírodní rezervace vyhlášená r. 1984 k ochraně tažných a vodních ptáků. Rozlohou téměř 36 ha největší na Děčínsku. Vzhledem k charakteru ochrany koupání zakázáno.

Panské sídlo je v Rumburku doloženo na počátku 16. stol. jako součást vrchnostenského dvora. Kolem roku 1555 se sem nastálo přestěhovala tolštejnská vrchnost. Nový zámek dostavěn zřejmě 1571, barokní obnova do 1683. Po r. 1850 sídlo úřadů a škol.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Sloup z let 1751–1752 od dvorního sochaře Josefa Kleina uprostřed šluknovského náměstí se skupinou Korunování Panny Marie a sochami svatých Floriána, Václava a Jana Nepomuckého. Rekonstrukce proběhla roku 2007.

Původně starou tvrz postavenou za Hugolta ze Šlejnic z roku 1487 koncem 16. stol. nahradila za Arnošta ze Šlejnic, vnuka Hugolta ze Šlejnic, tvrz nová, stojící východně od kostela. Ta byla počátkem 17. stol. barokně upravena.

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Náznaky bývalého švédského opevnění z třicetileté války na jihozápadě vsi Studánka u Varnsdorfu.