Turistické cíle v okolí obce Dolní Podluží

nebo vyberte

Dolní Podluží

Ústecký kraj,  Děčín  (DC)
Nalezeno celkem 247 záznamů, 11 / 21 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
311.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Lindava
Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.
 kostel sv. Václava
347.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Šluknov
Velký barokní farní kostel ve Šluknově nahradil v letech 1711–1722 původní stavbu, připomínanou poprvé roku 1346. Obklopují ho pozůstatky hřbitova s několika dochovanými náhrobky, východně od něj fara s hospodářským dvorem.
 kostel sv. Vavřince
570.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Prácheň
Kostel byl postaven jako pozdně barokní stavba patrně na místě staršího, dřevěného kostela. Neorientovaný jednolodní kostel má v průčelí hranolovou věž, na polokruhem zakončený závěr navazuje osově umístěná sakristie. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem s branou.
 kostel sv. Vavřince
374.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Království
Velký empírový kostel v Království u Šluknova byl postaven v letech 1844–48 a vybaven soudobým zařízením. Je dokladem prudkého rozvoje výběžku v I. polovině 19. století v souvislosti s textilním a strojírenským průmyslem.
 křížová cesta
395.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Kamenický Šenov
Křížová cesta vznikla v roce 1865. Opakovaně byla opravována, po 2. světové válce až na nepatrné zbytky zanikla. Od roku 2008 je rekonstruována díky úsilí občanského sdružení Na Výsluní.
 křížová cesta v Království
402.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Království
Křížová cesta v Království byla vybudována na Kamenném vrchu v roce 1859 podle vzoru křížové cesty ve Šluknově, která je o sto let starší. V roce 1909 byla doplněna o kapli Bičování Krista. Areál byl rekonstruován po roce 2010 a od roku 2014 je kulturní památkou.
 Křížová hora
563.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jiřetín pod Jedlovou
Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.
 Krkavčí kameny - Falkenstein
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno
Soustava několika skal na česko-německé hranici nad Dolní Světlou. V roce 1778 v prusko-rakouské válce tu bylo opevnění Rakušanů. Později zde stávala výletní restaurace.
 Krompach
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Krompach
Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.
 Krompach
zámek, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Krompach
Zámek byl postaven pravděpodobně koncem 16. stol. Zámek byl ve tvaru písmene U otevřený na západní stranu. Později bylo severní křídlo zbořeno a nahrazeno novostavbou. Dnes je v zámku umístěna zvláštní internátní škola.
 Kyjovský hrad
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Kyjov
Zaniklý hrad postavený kolem roku 1300 v souvislosti s pány z Michalovic sloužil pravděpodobně jako strážní a obranný k obchodní stezce. Zanikl kolem roku 1444.
 Labutí kašna (Schwanenbrunnen)
251.0 m. n.m.
Zittau/Žitava
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Německo, Sasko
Pískovcová kašna s měděnou sochou labutě, která se chystá vzlétnout z podstavce, pročleněného různými mořskými plody, zdobí od roku 1710 horní konec náměstí Neustadt (Nové město) ve východní části historického jádra města. Autorem je jeden ze soudobých žitavských sochařů, Anders nebo Jäch.