Turistické cíle v okolí obce Příbram

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Ocelová rozhledna na návrší Hořidla byla postavena v roce 2008. Je vysoká celkem 14 metrů a trvale volně přístupná po 67 schodech. Poskytuje daleký kruhový výhled.

Raně barokní zámek byl přestavěn ze staršího sídla krátce před rokem 1689. V 19. století zde byl umístěn jezuitský seminář. Zámek je v dnešní době veřejnosti nepřístupný, kromě příležitostí kdy se v přízemí pořádají výstavy.

Zbytky hradu z pol. 13. stol., o kterém nejsou dochovány zmínky. Byl postaven na ploše pískovcového bloku. Šlo o stavbu s věží s u nás neobvyklým šestiúhelníkovým půdorysem. Není známo, z jakého materiálu byl hrad postaven. Opuštěn byl počátkem 14. stol.

Mlýn doložen na I. vojenském mapování – josefském. V r. 1930 byl majitelem Alfréd Mützel. Zanedlouho však mlýn zpustl a dodnes se zachovaly pouze jeho zbytky.

Skalní hrad postavený kolem roku 1292 jako majetek pražského biskupství na významné stezce do Lužice. Hrad v roce 1375 koupil arcibiskup Jan Očko od Hanuše z Dubé. Za husitských válek pobořen a od té doby ve zříceninách.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Dvůr vznikl jako vrchnostenský v 16. století. Název získal po majitelích panství v letech 1623–1773. Po zrušení řádu zde byla barvírna plátna, po jejím zániku různá hospodářská využití. V jižní části dnes pension.

Renesanční zámek v 1. pol. 16. stol. vybudovaný rytíři z Bünau přestavbou pův. tvrze; později vodního hradu. Po r. 1620 do r. 1946 byl ve vlastnictví Thunů. Poté zde bylo učiliště. Od r. 2000 v majetku města, které zámek postupně rekonstruuje. Na zámku je knihovna a jsou zde různé výstavní expozice.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.