Turistické cíle v okolí obce Hřensko

Evangelický kostel v Podmoklech byl postaven v l. 1881-1884 (návrh G. L. Moeckel, stavitel W. Nickel). Na vybudování kostela měl významnou zásluhu průmyslník Franz Jordan. Eklektický kostel v novogotickém a novorománském stavebním stylu. Po roce 2000 prošel kostel celkovou rekonstrukcí.

Evangelický kostel byl v Dolní Poustevně rozestavěn roku 1937. Události následujících let zabránily jeho dokončení, do roku 2002 byl ruinou. Tehdy začaly opravy, po jejichž dokončení (2009) slouží jako místo setkávání místních i návštěvníků města.

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.

Barokní kostel postavil na místě starší svatyně počátkem 18. století Georg Bähr, autor mimo jiné i drážďanského mariánského kostela (Frauenkirche). Po požáru roku 1810 byl interier obnoven v klasicistním stylu. Stavba prošla velkou rekonstrukcí na přelomu 20. a 21. století.

Zbytky skalního hradu z 1. poloviny 14. století postaveného pravěpodobně hejtmanem Nice Hokakerem. Při obležení byl prý silně poškozen, ale nebyl dobyl. Poslední zprávy jsou z roku 1457, kdy byl ještě obydlen.

Sporé zbytky strážního skalního hradu s puklinovou jeskyní Idagrotte. Založen byl ve 13. století a patřil českému království. Od 15. století posloupen Sasku. Po opuštění v druhé polovině 15. století se zde usídlili loupežníci.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Secesní hrobka rodiny textilního podnikatele Friedricha Wilhelma Botschena byla postavena nad Libouchcem v letech 1899–1900. Po roce 1945 zpustla a zchátrala.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Pískovcový převis vytváří nad pravým břehem Křinice ve střední části Kyjovského údolí jeskyni, ve které vždy v zimě vzniká spolupůsobením vody, prosakující z malého potůčku, a mrazu bohatá výzdoba z ledových krápníků.