Turistické cíle v okolí obce Hřensko

Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.

Kostel z let 1772–6 nahradil starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Nová stavba vysoko nad centrem Srbské Kamenice, v sousedství fara. Následky poválečné devastace odstranila oprava 1993–5.

Kostel sv. Václava v Malé Bukovině postaven roku 1716 na místě stavby, připomínané poprvé 1384. Obnoven počátkem 21. století, starý hřbitov změněn na meditační zahradu.

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.

Nejvyšší stolová hora pravobřežní části Saského Švýcarska tvořila jediný bod nebezpečný pro obranu pevnosti Königstein. Proto zde bylo zřízeno opevnění, jehož pozůstatkem jsou snad zdi v okolí restaurace. Od konce 18. století významný turistický cíl.

Zaniklý renesanční zámek byl postaven patrně po r. 1566 Janem ze Šlejnic. Po stavbě nového zámku v l. 1737-39, který dal postavit Leopold Antonín Salm-Reifferscheid, byl starý zámek upraven na byty, sýpku a pivovar. Po 2 sv. válce postupně zcela zchátral, zanikl při demolici v 70. l. 20. stol.

Přírodní skalní útvar vzniklý zvětráváním v oblasti Labských pískovců Česko-saského Švýcarska na turistické značce.

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.