Turistické cíle v okolí obce Horní Světlá

Zámek postaven v roce 1574 Jindřichem z Wartenberka. Od poloviny 17. stol. až do roku 1926 v majetku Maltézských rytířů.

Luterský farní kostel postavený v letech 1709–32 na svahu pod někdejším hradem a celestinským klášterem v Ojvíně (Oybin). Prostá stavba ve stylu saského protestantského baroka má originálně dochovaný interiér se dvěma řadami empor s malovaným zábradlím.

Skromné zbytky skalního hrádku založeného ke konci 13. století Michalovici na ochranu Lužické stezky. Zanikl již ve 14. století.

Zaniklý hrad pánů z Donína připomínán od 14. stol. V r. 1391 první písemná zmíňka o hradní kapli. V r. 1721 v areálu hradu postaven současný zámeček. Při archeologickém výzkumu r. 1928 odhaleny zbytky sklepů.

Vyhlídková věž (29 m) s restaurací vybudována r. 1904. R. 1967 rekonstrukce. V pol. 90. let velmi zdevastován, zabráněno úplné likvidaci. Po náročné rekonstrukci otevřena r. 2024 věž a r. 2025 i restaurace.

U místního hřbitova na pískovcovém skalisku hřbitovní kaple. Působí impozantně. Ke kapli vede do skály tesané schodiště. Stavba na obdélném půdorysu. Fasáda rozčleněna podpůrnými sloupy. Čelní strana má předsazený vstup. Jehlancovitá střecha krytá bobrovkou s hřebenáči. Ve vrcholu věžička s křížkem.

Původní hřbitov se rozkládal kolem kostela. Dnešní hřbitov zřízen roku 1894. V jeho rohu kaplička z roku 1937. V roce 2014 prošla hřbitovní zeď, vstupní brána i kaplička opravou.

Při šarvátce z napoleonských válek byl zastřelen mladý kaprál, Francouz Jean Henri de Valmont. Byl pohřben na okraji lesa na Chotovickém vrchu. Na jeho hrobě stál dřevěný kříž, později hrob upadl téměř v zapomnění. V 80. letech 20. stol. hrob znovu vyčištěn a označen. Od roku 2012 je opravený.

Novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny postavena v letech 1888–1889 podle plánů architekta Rachsdorfa. Výzdobu provedl malíř August Frind. Hrobka s unikátním systémem vytápění je svou velikostí a kvalitou architektury zcela výjimečná.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Původní románský johanitský kostel z první třetiny 13. století. V letech 1485–1504 přestavěn na pozdně gotickou trojlodní halu, 1704–42 upraven barokně. Zničen při bombardování Žitavy r. 1757, s využitím starších konstrukcí nově postaven 1766–1837, v závěru za účasti K. F. Schinkela.

Litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci. Pochází patrně z poč. 19. stol. Kříž zřídil domkář Franz Schaufler. Začátkem 21. stol. kříž ve velmi zanedbaném stavu, opraven r. 2007. Na kamenném fundamentu stojí dvoustupňový podstavec s nápisem. Kříž s korpusem Krista je litinový.