Turistické cíle v okolí obce Cvikov

Na německé straně vrcholu Luže stojí od roku 2020 volně přístupná rozhledna, vzniklá obestavěním retranslačního stožáru, která ještě umocňuje krásný kruhový výhled.

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Sloup dala postavit Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská r. 1704. Ale již r. 1836 byly čtyři sochy poškozené. R. 1920 ležely spodní sochy rozbité pod sloupem. R. 2004 se přistoupilo k opravě sloupu. Opravený sloup byl osazen na vrchol soklu. Socha Panny Marie ale stále na sloupu chybí.

Sloup stojí uprostřed zdevastovaného náměstí 1. máje. Možnost bezplatného parkování, od autobusového nádraží asi 100 m jižně, od železniční stanice asi 500 m východně.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Městské lázně byly postaveny podle projektu městského stavitele Trummlera roku 1873 na místě severozápadního oblouku hradeb. Jejich věž, zvaná Speyviel, posloužila jako spodní část vodárny, kombinované s ústředním komínem. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2003–08.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Téměř zaniklý hrad Berků z Dubé vznikl na poč. 14. stol. V r. 1456 dobyt vojskem lužických měst, v průběhu 16. stol. pozvolna zpustnul.

Původně renesanční tvrz přestavěná barokně a po požáru r. 1806 klasicistně. Po r. 1950 zde hospodařila československá armáda a později armáda sovětská. Zámek značně zdemolován. I když ale nebyl v tak dezolátním stavu, byl v r. 1985 barbarsky zbourán.