Turistické cíle v okolí obce Pertoltice pod Ralskem

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.

Na místě kostela ze 14. stol. vystavěn v l. 1710–1730 kostel barokní. Po jeho požáru v r. 1868 opraven. Poslední opravy r. 2009. Kostel obklopen hřbitovem. Kostel je přibližně orientovaná jednolodní stavba členěná pilastry s čtvercovým závěrem a hranolovou věží na západě.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.

Na místě dřevěného kostela, jehož existence je doložena k roku 1352, nechal majitel lemberského panství Christoph Rudolf von Breda postavit počátkem 70. let 17. století dnešní raně barokní stavbu. Naposledy opravena 1948, od té doby chátrá.

První zmínky o Dolní Krupé jsou z roku 1229, kostel byl zde založen ve stejném století, v roce 1293 byla zřízena samostatná fara. Nikterak bohatá fara zanikla při husitských bouřích a další zmínky o ní jsou až z roku 1767.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Pozdně barokní jednolodní kostel pocházející z let 1772-1779 vystavěný podle plánu architekta J. J. Kunze, svým zasvěcením zřídka se v Čechách vyskytující (sv. Zikmund je jedním z českých zemských patronů od dob Karla IV.).

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.