Turistické cíle v okolí obce Kravaře

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.

Zaniklý zámek byl postaven pův. jako menší sídlo po r. 1632 Zdeňkem Lvem Libštejnským z Kolovrat. Barokně přestavěn v l. 1650–64 Adamem Františkem z Knoblochů. Zámek držela řada majitelů, v l. 1750–1945 v majetku rodu Kinských. Po r. 1945 zde byl domov důchodců, r. 1958 vyhořel a ruina byla stržena.

Synagoga byla postavena 1794, rozšířil a upravil ji stavitel W. Jahn 1851. Fungovala do podzimu 1938, poté využita jako řemeslnická dílna. Po roce 1945 zdevastována, obnova ukončena 2003. Unikátně dochovaná věžová stavba se školní třídou a bytem kantora.

Renesanční tvrz vzniklá jako součást panského dvora kolem roku 1598. Jako občasné vrchnostenské sídlo sloužila do roku 1628, poté sídlo správy statku. Po pozemkové reformě byty, několik utilitárních úprav. Dnes rozdělena na dva domy.

Barokní zámek nechal přestavět z renesanční tvrze František Karel Kressl z Kvaltenberka v r.1710. V r. 1945 se zámek stal majetkem státu, byl přestavěn a až do r. 1991 v něm byla základní škola. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako hotel.

Městský hrad vznikl za Škopků z Dubé mezi lety 1404 a 1408. Po pánech z Dubé získal Úštěk r. 1426 husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Hrad upraven jezuity. Kolem pol. 17. stol. barokně přestavěn do dnešní podoby.

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.