Turistické cíle v okolí obce Kravaře

Roku 2004 vztyčen na počest sv. Antonína Paduánského dřevěný vyřezávaný sloup a zasazena lípa. V proskleném vrcholu sloupu obrázek sv. Antonína.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Na bývalé trafostanici jsou umístěny sluneční hodiny. Některé prameny pochybují o správném umístění těchto hodin. Jedná se hezké zpestření vesnického prostředí.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Barokní pískovcová socha z první pol. 18. stol. Spočívá na soklu se segmentovou římsou. Hranolový sokl s přední stěnou prohnutou vpřed. Světec s lilií a Ježíškem v náručí, u levé nohy štít, v rouchu přepásaném provazem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1985.

Barokní pískovcová socha sv. Floriana z roku 1736. Na podstavci jsou reliéfy českých světců – sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého.

Socha sv. Floriána v Dubé pochází z poloviny 18. století. Stojí u ústí pramene dubské říčky, na tzv. Máchadle. Sv. Florián, patron hasičů, je zde znázorněn se svými typickými atributy, v oblečení římského vojáka, s nádobou na hašení a praporcem na kopí.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní pískovcová socha z pol. 18. stol. Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Socha je mírně podživotní. V levé ruce drží biret, v pravé krucifix. Pozdně barokní socha s dobře pracovanými detaily. Příklad kultu sv. Jana Nepomuckého v lidovém pojetí. Socha zapsána do seznamu památek r. 2000.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (poč. 18. stol.) stojí u loretánské kaple Panny Marie, která je součástí ambitu kláštera augustiniánů (zal. r. 1627, dokončeného v l. 1690–1707). Klášter dal postavit Albrecht z Valdštejna. Socha byla patrně vytvořena v období dostavby kláštera na počátku 18. stol.