Turistické cíle v okolí obce Holany

nebo vyberte

Holany

Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL)
Nalezeno celkem 286 záznamů, 12 / 24 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Justina
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Stvolínky
Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.
 kostel sv. Kateřiny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Sloup v Čechách
Kostel z počátku 18. století v obci Sloup v Čechách.
 kostel sv. Kříže
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Česká Lípa
Kostel vznikl zřejmě na místě stavby z 80. let 14. století jako novostavba před rokem 1491. Vestavba kruchty 1608, nový strop nad lodí 1675. Během 19. století zchátral, 1896–7 oprava (J. Mocker). Obnova v 80. letech 20. století.
 kostel sv. Maří Magdaleny
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Holany
Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Robeč
Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Drchlava
Kostel připomínaný r. 1352, snad románského původu. Nově vystavěn r. 1585, barokně přestavěn r. 1717, opraven r. 1777. Empírová věž přistavěná r. 1854. Poslední mše zde proběhla v 50. letech 20. století.
 kostel sv. Ondřeje
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jestřebí
Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.
 kostel sv. Otmara
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Hošťka
Původně románský, goticky a barokně rozšiřovaný farní kostel někdejší biskupské vsi, poději vysazené jako poddanské městečko roudnického panství. Z původní stavby se dochoval hlavně spodek věže, současný vzhled výsledkem oprav v posledních 40 letech.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Úštěk
Pozdně barokní stavba z let 1764–72 nahradila gotický, vícekrát upravovaný kostel, zničený požárem. Jednolodní mohutná stavba s bočními kaplemi, mělkou apsidou a věží v západním průčelí s helmicí z r. 1879. Po r. 1945 zchátral, nedávno obnoven plášť.
 kostel sv. Petra a Pavla
311.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Lindava
Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.
 kostel sv. Petra a Pavla
323.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Volfartice
Rokokový kostel z let 1783–88 na místě gotického předchůdce. Jednolodní, s půlkruhovitě ukončeným orientovaným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Obklopen soudobým hřbitovem.
 kostel sv. Petra a Pavla
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chcebuz
Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.