Turistické cíle v okolí obce Řešín

Lovecký zámek byl přestavěn knížetem Karlem Löwensteinem ze starší hospodářské budovy v l. 1820–24 u daňčí obory, zal. r. 1818. Přestavěn r. 1879. R. 1938 koupen C. A. Schaeferem. Po 2. sv. válce zestátněn. R. 2011 pronajat občanskému sdružení VILICUS, které provádí postupnou obnovu zámku.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.

Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.

Obecní kaple neznámého zasvěcení postavena (dle vročení na ostění vchodu) v roce 1824 ve stylu pozdního baroka. Má rozměry 5,88 × 7,41 m, rovný závěr. Střechu má sedlovou, uprostřed se sanktusníkem. Kaple byla opravena v poslední dekádě 20. století a na konci rekonstrukce byla znovu vysvěcena.

Zaniklá barokní kaple Nejsvětější Trojice, kterou nechal vystavět roku 1730 tehdejší majitel zámku Poutnov (Pauten) Wenzel Maria Schindel z Hirschfeldu. V r. 1835 byla rozšířena, měla rozměry 6,1 x 11,75 m a půlkruhový závěr. Po 2. světové válce chátrala, v r. 1959 byly její zbytky zbořeny vojáky.

Osmiboká barokní kaple z doby kolem roku 1700. Měla mohutnou cibulovou báň a otevřenou hranolovou zvoničku. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva nebyla udržována, bylo rozkradeno vnitřní vybavení. Někdy mezi lety 1957-1960 byla zbořena, v terénu se po ní nedochovaly žádné stopy.

Trojboká výklenková kaple Nejsvětější Trojice z počátku 18. století připisována K. I. Dientzenhoferovi. Roku 1928 upravena na památník obětem 1. sv. války. V bočních výklencích byly osazeny desky se jmény padlých vojáků, v hlavní nice byl umístěn obraz s výjevem Olivové hory. Renovována r. 2008.

Pozdně barokní obdélná kaple s rovným závěrem, kterou dal vystavět v roce 1767 Michael Dietlz z Mnichova. Byla vyrabována a zchátrala po odsunu původních obyvatel po 2. sv. válce. Zachovaly se pouze ruiny obvodových zdí, zarůstající náletovými dřevinami a obklopené hospodářsky využívanou pastvinou.