Turistické cíle v okolí obce Řešín

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Mohutný kamenný smírčí kříž východně od Hostíčkova je datován do počátku 17. století. Po dočasném přestěhování vrácen r. 2016 na původní místo. Od r. 2000 památkově chráněn.

Smírčí kříž snad z 16. století při silnici z Ovesných Kladrub do Mrázova. Je zcela bez nápisu nebo reliéfu. Památkově chráněn od r. 1958.

Monolitický kamenný kříž latinského tvaru s vytesaným písmenem "F" se nachází v lukách asi 2 km jihovýchodně od centra Ovesných Kladrub. Památkově chráněn od r. 1998.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Vrcholně barokní socha Krista Trpitele z roku 1704. Autorství je připisováno Johannu Kasparu Süssnerovi či Johannu Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Postava Spasitele je vysoká 2,05 m, celková výška památky je 4,16 m. Restaurována byla r. 1859 kameníkem Böhmem a r. 1975 restaurátory Paškem a Šejnostou.

Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.

Barokní socha sv. Antonína Paduánského v Michalových Horách pochází z r. 1736 a představuje jednoho z patronů horníků. Od r. 1958 je památkově chráněna.