Turistické cíle v okolí obce Bezdružice

Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Pístově je gotického původu, nově barokně postaven v letech 1750-1765. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.

Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.

Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.

Chátrající kostel sv. Michaela archanděla v Michalových Horách je raně barokní stavba z konce 17. stol. s věží z r. 1797. Církevně nevyužívaná stavba je od r. 1958 kulturní památkou.