Turistické cíle v okolí obce Telice

Obdélný klasicistně upravený jedno a dvoupatrový řadový dům gotického původu. Klasicistní přestavba v 1. pol. 19. stol. Empírový trojúhelný střešní štít na straně náměstí. Slohově dvojdům se sousedním č.p. 66. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný barokně a klasicistně upravený jedno a dvoupatrový řadový dům gotického původu. Klenutý sklep a zadní část přízemí. Empírový trojúhelný střešní štít na straně náměstí. Slohově dvojdům se sousedním č.p. 65. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný barokně a klasicistně upravený jedno a dvoupatrový rohový dům gotického původu. Pozdně barokní přestavba na konci 18. stol. Barokní volutový střešní štít na straně náměstí. V přízemí valené klenby s výsečemi. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný renesanční řadový dům z pol. 16. stol. vznikl přestavbou dvou gotických domů. Dochovaný renesanční vstupní portál. Znovu radikálně přestavěn po r. 1949. Zadní část domu zbořena, čelní průčelí pozměněno, vloženo podkrovní patro. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný jednopatrový řadový dvojdům z pol. 20. stol. stojí na místě gotických domů č.p. 7 a 8. Ze starého domu č.p. 7 je dochován gotický portál. Z obou domů dochovány sklepy. Dvojice trojúhelných střešních štítů. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.

Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.