Turistické cíle v okolí obce Otročín

Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Zámek postavil F. V. Údrčský z Údrče v l. 1701–1711. V r. 1882 zdědil zámek dr. Julius Hofman, který nechal postavit nový krov, klasicistní mělký rizalit a fasády. Po válce byl zámek sídlem místního zemědělského družstva. Dnes je v soukromých rukou.

Unikátní rozhledna vznikla úpravou starého pivovarského vodojemu (16 m, 378 m n. m.). Železobetonový vodojem byl postaven r. 1908 pro pivovar ve Vlkýši. Kvůli nestálé kvalitě vody nebyl k vaření piva využíván a do r. 1960 sloužil zemědělcům. Po rekonstrukci obcí v r. 2011 byl otevřen jako rozhledna.

Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Mohutný kamenný smírčí kříž východně od Hostíčkova je datován do počátku 17. století. Po dočasném přestěhování vrácen r. 2016 na původní místo. Od r. 2000 památkově chráněn.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.

Barokní socha sv. Antonína Paduánského v Michalových Horách pochází z r. 1736 a představuje jednoho z patronů horníků. Od r. 1958 je památkově chráněna.