Turistické cíle v okolí obce Pístov

Kostel sv. Markéty v Lázních Kynžvart je neorientovaná stavba gotického původu z 13. století. Obnovován po požárech v letech 1509 a 1870. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 1994 též chráněná kulturní památka.

Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.

Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.

Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.

Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.

Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.

Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.

Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.

Kostel sv. Víta v Trstěnicích je gotického původu z přelomu 12. A 13. Stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1774-1777. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Mariánské Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.

Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.