Turistické cíle v okolí obce Hostíčkov

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Původní hospodářský dvůr tepelského kláštera byl zdevastován po roce 1945. V letech 2000–2004 byl přestavěn podle projektu Johna Powsona na klášter trapistů, přísné varianty cisterciáckého řádu.

Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.

Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.

Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Třech Sekerách je pozdně barokní či klasicistní stavba z let 1787-1790. Nyní filiální ve farnosti Mariánské Lázně. Kostel není památkově chráněn.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Trojlodní pozdně gotický kostel postaven za vlády Karla IV. Je podobný kostelu Panny Marie v Sulzbachu. V 14. a 15. stol. zpustlý, několikrát vyhořel. Presbytář je pětiboce uzavřen. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol.

Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.

Kostel Narození Panny Marie poprvé připomínám r. 1377. V l. 1699–1701 barokně přestavěn hraběnkou Zuzanou z Vrbty. Polygonální věž přistavěná po r.1838. V r.1996 snesena báň, od r. 2007 rekonstrukce.

Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.

Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově vznikl v letech 1781-1783 zvětšením starší barokní kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.