Turistické cíle v okolí obce Chodský Újezd

Novogotický anglikánský kostel v Mar. Lázních byl postaven v letech 1878-1879. Tento typ stavby je u nás jedinečný. Po 2. světové válce zchátral. V letech 1993–1994 byl komplexně opraven včetně nového přístřešku před vchodem. Nyní je jeho majitelem město a je využíván jako koncertní a výstavní síň.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Poprvé je zmíněno sídlo v Brodu nad Tichou s jistým Vítkem v roce 1243. Rytířský rod z Brodu držel Brod asi do r.1379, následně již s městečkem ho získává Anna z Volfštejna. Následuje několik dalších majitelů. R. 1431 asi zaniká spolu s městečkem při křížové výpravě, r.1437 pak připadá k panství Planá. Po tvrzi se dochovaly jen nepatrné zbytky na kostelním návrší.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Zřícenina největšího z řady mlýnů, jež stály při Kosím potoce. Pocházel z druhé pol. 16. stol. Opuštěn posledním mlynářem v r. 1953. Zachovány zbytky hlavních budov a hradeb, náhon a odtokový kanál.

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Nový zámek postaven poč. 20. stol. za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Po válce byl sídlem vojenské roty a stejně jako park vojenským prostorem. Od roku 1990 v majetku Chodové Plané.

Budova starého zámku, díky jeho nekulturní přestavbě po 2. světové válce na socialistické kulturní zařízení, dnes již nijak zámek nepřipomíná a proto za budovu zámku byly pokládány často jiné budovy na území Chodové Plané.

Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).