Turistické cíle v okolí obce Chodský Újezd

nebo vyberte

Chodský Újezd

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 116 záznamů, 4 / 10 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel Nejsvětější Trojice
532.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nové Sedliště
Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Sedlišti je v současné podobě pozdně barokní stavbou z r. 1780. Po 2. světové válce zchátral a zkázu dokonal požár r. 2003. Poté v letech 2009-2010 obnovena střecha a částečně zajištěno zdivo. Památkově chráněn od r. 1958.
 kostel Nejsvětější Trojice
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Zadní Chodov
Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově vznikl v letech 1781-1783 zvětšením starší barokní kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.
 kostel Povýšení sv. Kříže
557.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodský Újezd
Kostel Povýšení sv. Kříže v Chodském Újezdě je gotického původu z 14. stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1790-1792. Nyní filiální ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Anny
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Broumov
Kostelík sv. Anny byl postaven v letech 1929 – 1931 (podle jiných zdrojů 1934-1935).
 kostel sv. Anny
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Částkov
Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.
 kostel sv. Anny
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Velká Hleďsebe
Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Antonína Paduánského
577.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Úšovice
Kostel sv. Antonína Paduánského v Úšovicích je pozdně barokní stavba z r. 1790. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2007 společně se sousední farou též kulturní památka.
 kostel sv. Bartoloměje
614.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Pístov
Kostel sv. Bartoloměje v Pístově je gotického původu, nově barokně postaven v letech 1750-1765. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Bartoloměje
497.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Ošelín
Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.
 kostel sv. Jakuba Většího
477.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Brod nad Tichou
Kostel sv. Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je gotického původu z 14. stol., přestavěn barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 kulturní památka včetně přilehlého areálu.
 kostel sv. Jana a Pavla
595.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Halže
Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla v Halži pochází z let 1799-1801. Věž přistavena r. 1855. Filiální kostel ve farnosti Tachov, ale od r. 2007 ve vlastnictví obce. Od r. 1958 památkově chráněn spolu s tarasní zdí a schodištěm.
 kostel sv. Jana a Pavla
770.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Karlovarský kraj, Rájov
Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.