Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Kamenná kašna, snad z konce 17. století. Socha sokolníka – podle pověsti zakladatele města – je z roku 1674, nádrž je typově podobná zámecké kašně z let 1672–1673. Na náměstí byla umístěna až v roce 1717. Kašna připomíná chmelařskou tradici Sokolovska – sloup je zdoben chmelovými výhonky.

Osada se zámečkem byla založena r. 1875 a jejím majitelem byl německý kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg. V r. 1893 ji zdědil jeho syn Otto Sigismund. Německý majetek r. 1945 připadl státu. Nyní zámeček slouží jako lovecký hotel.

Kladské rašeliny je název národní přírodní rezervace ve Slavkovském lese. Dělí se na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Vlastní rezervace turisticky nepřístupná.

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Klášter vybudoval Jan Hartvik Nostic pro řád kapucínů v l. 1663–67. Svému původnímu účelu sloužil do r. 1950, kdy byl zlikvidován státní bezpečností. V 50. letech v něm sídlila armáda a po ní Městský podnik bytového hospodářství. Kostel sloužil jako sklad, v současné době hledá nové využití.

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Úšovicích je pozdně barokní stavba z r. 1790. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2007 společně se sousední farou též kulturní památka.