Turistické cíle v okolí obce Těšovice

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Národní přírodní rezervace Pluhův bor z r. 1970 chrání na rozloze 88 ha typická hadcová společenstva Slavkovského lesa. Roste tu početná populace endemické rostliny rožce kuřičkolistého. Téměř z poloviny délky vede po hranici rezervace naučná stezka Mnichovské hadce.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1893-98, stavitel Gustav Wiedermann. Za 1. sv. války zrekvírovaná zvonkohra, za 2. sv. války sloužil jako sklad. Obnoven ve 2 pol. 20. stol. Bohatě zdobená stavba s kopulí, v interiéru dřevěný ikonostas s malbami světců od malíře Tjurina.

Barokní bečovská radnice postavená po roce 1760 J. Moikem a N. Heydlem na místě starší stavby. Zadní část ubourána 1851 při stavbě okresního soudu, oprava 1898 a v 90. letech 20. století.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Rotavské varhany patří k našim nejkrásnějším geologickým útvarům. Čedičové varhany s jejich charakteristickou sloupcovitou odlučností se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak famózní podívanou. Skalní výchoz byl odkryt při těžbě kamene. Oblast je vyhlášena přírodní památkou.

Zaniklý hrad zmíněný v pramenech pouze v letech 1328 a 1370. Spolu s Chlumskou horou majetkem rytířů z Reissengrünu. Po vymření rodu v 15. století zanikl. Není známo, kde a kdy stával, ani jak vypadal.

Kolem r. 1300 získává Šabinu Eckehard Nothaft. V r. 1309 klášter Waldsassen. Od poč.16. stol vlastní Šabinu Perglerové, pravděpodobně oni zde staví tvrz. V rozmezí l. 1551–1621 vlastní Šabinu rod Stolzů. V r. 1765 kupuje Šabinu František Václav hrabě Nostitz a tvrz prodělala barokní přestavbu.

Původně Sadová kolonáda spojovala Blanenský pavilon z konce 19. stol. a Sadový pramen. V r. 1996 došlo k demolici Blanenského pavilonu a zachovala se jen část litinové kolonády. Patří k ní pramen Svobody (č.11), Sadový (č.12) a Hadí (č.15).