Turistické cíle v okolí obce Arnoltov

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Klášter vybudoval Jan Hartvik Nostic pro řád kapucínů v l. 1663–67. Svému původnímu účelu sloužil do r. 1950, kdy byl zlikvidován státní bezpečností. V 50. letech v něm sídlila armáda a po ní Městský podnik bytového hospodářství. Kostel sloužil jako sklad, v současné době hledá nové využití.

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Chátrající kostel sv. Anny ve vsi Palič vznikl z bývalé zámecké kaple v letech 1751-1756. Rozšířen v letech 1839-1842 a přistavěna zvonová věž. Zchátral po 2. světové válce po vystěhování Němců, nyní zachraňován spolkem nadšenců a příležitostně zpřístupňován.

Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.

Novorománský kostel v Krásně postavený na místě starší svatyně ze 14. století po zničujícím požáru města roku 1858. Nelze vyloučit využití části starších konstrukcí. Jižně kostela bývalý hřbitov se zvonicí ze 16. století a jedním náhrobníkem z téže doby.

Kostel sv. Kunhuty v Královském Poříčí románského původu je prvně doložen r. 1240, v 18. stol. byl barokně upraven a vybaven vnitřním zařízením. Nyní filiální ve farnosti Sokolov bez pravidelných bohoslužeb.