Turistické cíle v okolí obce Radnice

nebo vyberte

Radnice

Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO)
Nalezeno celkem 132 záznamů, 7 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Štěpána
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mýto
Gotický kostel snad v původní poloze městečka Mýta na vyvýšenině nad rybníkem. Loď raně gotická, vyšší presbytář a sakristie ze 14. stol., věž z 18. stol. Dnes slouží jako hřbitovní pro Mýto i okolní obce.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Radnice
Barokní kostel z r. 1720, který nechal vystavět hrabě Kazimír z Kupferwaldu. Jeho stavitelem je Jakub Auguston. Před kostelem stojí pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Líšná
Nevelký novorománský kostelík sv. Václava byl na návsi v Líšné postaven v letech 1869-1870 podle plánů Václava Zoufalého. Má obdélnou loď a sakristii, polygonálně ukončený presbytář a hranolovou věž ve vstupním průčelí. Zařízení je historizující z doby stavby. Kostel je využíván jen příležitostně.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kožlany
Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.
 kostel sv. Vavřince
520.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Strašice
Gotický kostel s věží, později zbarokizován. Presbytář a sakristie mají gotickou klenbu, na severní stěně presbytáře se dochovaly nástěnné malby z konce 14. století.
 kostel Všech svatých
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Hřešihlavy
Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.
 Krašov
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bohy
Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.
 křížová cesta
375.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Křížová cesta spojující původně dvě kapličky – kapli Panny Marie Bolestné z roku 1768 a novorománskou kapli z roku 1857 na vrcholu kopce Kalvárie. Mezi dolní a horní kaplí byla vybudována křížová cesta s 13 kamennými sloupky a obrazy představujícím 13 zastavení Ježíše Krista.
 Labšovský mlýn
362.0 m. n.m.
č. p. 1/III, bývalá tiskárna
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.
 Liblín
312.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Liblín
Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.
 Libštejn
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Liblín
Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.
 mariánský sloup
362.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.