Turistické cíle v okolí obce Odlezly

Pseudorománská kaple postavena v roce 1860 jako náhrada za zbořenou barokní kapli stejného zasvěcení z roku 1714. Ta stávala cca 100 m východně a byla zbořena při rozšiřování silnice. Po odsunu německých obyvatel přestala být kaple udržována. Rekonstrukcí prošla na konci 80. let 20. století.

Kapli sv. Václava si koncem 19. století postavila obec Podštěly (Badstübl). V roce 1896 získala souhlas, aby v ní byly konány pravidelné bohoslužby. Byla udržována do 2. světové války. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Roku 2012 byla částečně opravena, je ale nevyužita a dále chátrá.

Kaple sv. Vojtěcha byla postavena v pseudobarokním slohu roku 1901 ve Výrově, vsi poprvé zmíněné na počátku 14. století. Roku 2001 byla opravena.

Drobná obdélná kaple z lomového kamene o rozměrech 2,7 x 3,3 m stávala u bývalého Blažkova mlýna (Blaschkamühle). Postavil ji v roce 1873 mlynář Emil Sussmann. Spolu s mlýnem byla opuštěna někdy po 2. světové válce, v současné době se z ní dochovaly jen rozvaliny obvodových zdí do výše 2 metrů.

Kaple postavena Carlem Luragem v letech 1651-1656 na příkaz hraběte Heřmana Czernina (Černína) na místě zříceniny věže hradu Petrohrad, vysvěcena r. 1677. Nyní v majetku obce. Kaple Všech svatých prošla rozsáhlou exteriérovou a interiérovou opravou. Místo s hezkým výhledem je volně přístupné.

Barokní poutní kaplička Panny Marie Altöttingenské byla postavena snad poč. 18. stol. spolu s loveckým zámečkem Sv. Hubert, který postavili Černínové z Chudenic. R. 2004 byla kaple opravena. Kaple bývala nejoblíbenějším poutním místem v okolí a tradice poutí přetrvávala ještě po 2 sv. válce.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Kašna stojí v centrální poloze žlutického náměstí na místě, kde původně byla dřevěná nádrž z první poloviny 19. století. Stávající kašna byla postavena v letech 1862-1863. V roce 1994 byla kašna na Velkém náměstí zapsána na státní seznam kulturních památek. V roce 1996 byla celkově restaurována.

Jednoduchá kamenná kašna z konce 19. století postavená na náměstí jako součást veřejného vybavení města. Žulová nádrž má obdélný tvar. Uprostřed nádrže je sloupek ve tvaru komolého jehlanu, s kovovými chrliči ve tvaru lvích hlav a pískovcovou vázou na vrcholu. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.

Ranně barokní karmelitský klášter s kostelem pochází z roku 1660. Po zrušení řádu v roce 1787 byl kostel zasvěcen Jménu Panny Marie a stává se farním.

Na ploše západní části hradního areálu byl v 70. letech 17. století zřízen klášter řádu servitů s kostelem Panny Marie. Klášter zanikl za vlády Josefa II. a kostel převzal funkci farního od starší svatyně (sv. Matouše) v sousedství.