Turistické cíle v okolí obce Odlezly

Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.

Původní farní kostel obce Plasy byl po zrušení kláštera opuštěn. Kníže Lothar Metternich ho nechal po nabytí zdejšího panství přestavět na rodinnou hrobku, do níž byl posléze sám s mnoha dalšími příslušníky rodu pochován.

Mlýnský vrch, zalesněné žulové bradlo nad rybníkem při cestě z Blatna do Stebna, byl pravděpodobným místem srážky císařských rejtarů se vzbouřenými sedláky ze širokého okolí. K nerovnému boji došlo dvě hodiny po poledni dne 25. dubna roku 1680.

Chátrající návesní kaple z poloviny 19. století nebyla poznamenána žádnými nevhodnými přestavbami. Stojí uprostřed téměř vylidněné malé vesnice.

Obecní klasicistní kaple z první poloviny 19. století. Je z lomového kamene, obdélná, s valbovou střechou a sloupkovou zvoničkou. Po odsunu německého obyvatelstva byla neudržovaná, interiér byl vyrabován a poničen. Rekonstruována kolem roku 2008, interiér je ale stále prázdný a kaple není užívána.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Stavba jednotřídní německé školní budovy byla ve Velké Chmelištné zahájena roku 1787 a o rok později byla přízemní kamenná budova krytá šindelovou střechou dokončena. Rozšíření se dočkala v letech 1852–59, roku 1883 rozšířena na tři třídy. Dnes je v budově obecní úřad.

Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.