Turistické cíle v okolí obce Žebnice

Barokní sousoší sv. Peregrina Laziosi bylo postaveno r. 1761 v lese při silnici ze Žihle do Rabštejna nad Střelou na náklad hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Manětín, Rabštejn nad Střelou a Lubenec, jako projev vděčnosti za uzdravení z těžkého zranění po pádu z koně.

Železniční most byl uveden do provozu r. 1899 společně s úsekem železniční trati Rakovník-Mladotice. Délka mostu je 105 m, půlkruhové oblouky mají rozpětí 12,5 m. Výška mostu je 25,7 m. Použité konstrukční řešení stavby je v Čechách poměrně vzácné.

Lovecký zámeček pojmenovaný po patronu lovců sv. Hubertovi postavený začátkem 18. století Černínovy z Chudenic.

Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.

Synagoga v Kůzové stála od roku 1793, Židé se těšili přízni vrchnosti rodu Wallisů a proto zdejší komunita prosperovala a rostla. K bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. století, ale v roce 1949 byla prodána a dnes slouží jako víkendová chalupa.

Částečně dochované tvrziště na okraji vsi. Existence tvrze není písemnými prameny doložena, ale v roce 1419 se připomíná Henslin z Tlesek. V 1. polovině 15. století však byla tvrz vypálena a již nebyla obnovena.

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

Trpasličí díra je odvodňovací štola vytesaná ve skále nad vsí Klečetné, nyní částí obce Oráčov. Je pozůstatkem starého důlního díla vybudovaného snad v 16. století.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).