Turistické cíle v okolí obce Hodoviz

Památník padlých vybudovali r. 1920 váleční veteráni z obce dle návrhu architekta Viehmanna. Má formu otevřené čtvercové kaple ve stylu opožděné secese. Po roce 1946 byl poničen novými osídlenci, zmizely nápisové desky a symboly, připomínající německou minulost obce. Opraven v letech 1993 a 2009.

Památník obětem transportu smrti stojí v oddělené části hřbitova v Žihli v sousedství kostela sv. Filipa a Jakuba.

Pamětní kámen J.W. Goetha byl na návsi odhalen ke stému výročí úmrtí velkého básníka dne 17. července 1932. Po odsunu německého obyvatelstva přestal být udržován a ukradena byla také básníkova busta.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Hradiště na úzkém ostrohu nad řekou Střelou bylo osídleno již v pravěku, což dokazují zlomky keramiky z mladší době kamenné, chamské kultury a z pozdní doby halštatské. Dodnes jsou na kopci patrné zbytky valů a výhledy na řeku.

Vesnice Podbořánky byla založena ve 12. až 13. století. O vlastní tvrzi, pokud existovala, se ale nedochovaly žádné písemné zprávy. Zanikla asi v 15. nebo 16. století. Stála snad v jihovýchodním cípu návsi.

Téměř zaniklý hrad. Vyst. cca v 2. pol. 13. stol. Od r. 1269 zmiň. v predikátu Jindřicha z Podmokel. R. 1468 neúspěšně obléhán křižáckým vojskem. Přešel r. 1525 na pány ze Schönreitu, před r. 1615 prodán Divišovi Markvartovi z Hrádku. Poté zpustl.

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.