Turistické cíle v okolí obce Krašov

Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes jen obvodové zdi. Kolem funkční hřbitov.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Jedna z nejmenších loretánských kaplí v Čechách stojí bez jakýchkoli doprovodných staveb, obvyklých v jiných loretánských areálech, na severní výspě opyše nad mostem přes Střelu. Vznikla v 17. století, za Josefa II. byla zrušena, záhy poté obnovena.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.