Turistické cíle v okolí obce Krašov

nebo vyberte

Krašov

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 194 záznamů, 2 / 17 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Čichalovský mlýn
Sichlauer mühle
mlýn - vodní, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Čichalov
Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.
 Dolní Bělá
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dolní Bělá
Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.
 Dolní Polžice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bezdružice
Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.
 Falštejn
Falkenštejn
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.
 fara
500.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.
 fara
500.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Močidlec
Barokní budova fary postavena v roce 1756. Jednopatrová budova obdélného půdorysu, krytá mansardovou střechou. V přízemí částečně zachovány lunetové klenby. Barokní architektura dobré uměleckohistorické hodnoty, majitelem zanedbávaná. Památkově chráněná.
 Hradištský vrch
630.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Okrouhlé Hradiště
Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.
 hrobka rodu Mensdorff-Pouilly
540.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.
 Jablonná
450.0 m. n.m.
Jablon
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Jablonná
Jablonná byla malou vsí v údolí Střely, zmíněná poprvé roku 1227. Patrně ve středu vsi stávala tvrz. Dnes se po ní mezi rekreačními chatami nezachovaly žádné pozůstatky.
 kaple
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Brložec
Kapli nechala postavit ve druhé polovině 18. století rodina Hummel z čp.17 ze vsi Brložec (Pürles). Kaple byla obdélná, s rovným závěrem a šindelovou valbovou střechou. Udržována byla až do konce 2. světové války. Poté začala chátrat, až byla v havarijním stavu a někdy po roce 1963 byla zbořena.
 kaple
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Lažany
Na místě dnešní kaple stávala kamenná kaple neznámého zasvěcení z první pol. 18. století. Starala se o ni rodina Marschova, po válce ale nebyla udržována a téměř zanikla. Zbylo z ní jen obvodové zdivo do výšky 0,7 metru. Roku 2018 byla na podezdívce z původního zdiva postavena nová, cihlová kaple.
 kaple
610.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, volně přístupno, Karlovarský kraj, Toužim
Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.