Turistické cíle v okolí obce Dolní Jamné

nebo vyberte

Dolní Jamné

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 184 záznamů, 10 / 16 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 měšťanský dům č. p. 142
520.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.
 městské opevnění
450.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, nepatrné zbytky zdí, není známo, Karlovarský kraj, Chyše
První písemné zmínky o Chyši jsou z roku 1169, kdy je uváděn Ctibor z Chyš. Roku 1473 dal Burián z Gutštejna opevnit město hradbami. Dochovaly se jen části příkopů, nepatrné zbytky zdí, na základech jedné z bašt byla roku 1848 vybudována synagoga. Přesto je opevnění od roku 1958 památkově chráněno.
 městský špitál s kaplí sv. Alžběty
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.
 Milkov
Domaslav
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lestkov
Skromné pozůstatky hradu ze 13. století, prvně zmiňovaného r. 1423 v souvislosti se jménem Petr Labuť seděním na hradě Milkově z rodové větve Švamberků.
 návesní kaple
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Kosmová
Návesní kaple snad z konce 18. století, empírově přestavena v 1. polovině 19. století. Po roce 1945 přestala být využívána a chátrala. Počátkem 80. let v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Opravena počátkem 21. století. Ukázka stylově čisté stavby včetně neobvyklé kamenné edikuly před vchodem.
 Nečtinský Špičák
hrad, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.
 Nečtiny
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.
 Nečtiny – MPZ
470.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.
 Nekmíř
448.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nekmíř
Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.
 Nevděk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.
 nový židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Chyše
První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.
 Očín
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.