Turistické cíle v okolí obce Alberovice

František Josef ze Starhembergu r.1734 postavil na náměstí zámek. Patrová budova obdélníkového půdorysu, souměrná podle hlavního vstupu, bez architektonických ozdob.

Zříceniny nevelkého hrádku založeného na počátku 15. století. Hrádek vlastnili Albert a Ratmír z Melechova. Po připojení k Lipnickému zboží v 15. stol. Janem Trčkou z Lípy byl hrad opuštěn a začal chátrat.

Pražská arcibiskupská konsistoř r.1738 zahájila přestavbu původní tvrze na zámek. Dostavbu dokončilo již Pražské arcibiskupství r. 1787. Barokní jednopatrová obdélníková stavba.

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.

Pětihranný dvouposchoďový klasicistní altán ve tvaru hříbku, vybudovaný v 18. století. Od července 2004 je zde zřízen památník Antonína Sovy, který zde na konci 19. století pobýval.

Kámen připomínající spor, potyčku a vzájemné zabití dvou sedláků v roce 1571.

Zaniklý hrad. Ves Smolín připomínána již r 1299. R. 1408 prvním známým maj. hradu Jan z Pechmburka. Vilém ze Smolína (1442–50) byl proti strakonické jednotě namířené proti Jiřímu z Poděbrad. R. 1530 maj. Jakub z Lestného, r. 1578 jeho syn Jan z Lest.

Pivovar, poch. z 15. století, stojí v městě Kácov. Tvoří jej starobylé budovy na břehu řeky Sázavy uprostřed přírody. V 18. stol. byl majetkem Habsburků. Po 1. sv. válce byl znárodněn, znovu v r. 1948. Rekonstruován byl v l. 1993–94, znovu v r. 2001 s novým majitelem.

Neoklasicistní pohřební kaple byla na hřbitově u sv. Jiljí postavena pro rod Auerspergů r. 1884. Hřbitov, na kterém stála byl zrušen roku 1979, ostatky knížecí rodiny byly přeneseny do krypty v kostele. Osamoceně stojící stavba má vstupní průčelí s trojúhelníkovým štítem, erby a nápisem PAX VOBIS.

Kovová konstrukce z r. 2006 při silnici z Trhového Štěpánova do Vlašimi označuje místo, kudy prochází 15. poledník východní délky.

Zámek poprvé zmiňovaný v roce 1750. Prodán v dražbě v roce 1754 Janu Václavu Vejvodovi. V jeho držení do roku 1800. Po r. 1945 sloužil jako kanceláře, pošta a knihovna. Dnes v soukromém vlastnictví.

Výrazné tvrziště jižně od osady Přemelovsko. Tvrz se výslovně zmiňuje pouze v roce 1587 a to již byla pustá. V roce 1415 však jistý Zdeněk z Přemilovska připojil svoji pečeť na stížný list české šlechty proti Husovu upálení.